l   Praha - Tábor - České Budějovice - Rakousko
11. 11. 2024

Další velká zakázka na středočeské D3. Silničáři vybrali průzkumníky k tunelu Kamenná Vrata (článek redakce ZDOPRAVY.cz a tisková zpráva ŘSD).

26. 10. 2024

Třicet kilometrů dálnice. D3 na jihu otevřeme před Vánoci, slibuje ŘSD (článek redakce ZDOPRAVY.cz o očekávaném otevření úseků 0310/I, 0310/II a 0311).

Úseky dálnice D3

Zprovozněno
V realizaci
Předpoklad zahájení 2023
Předpoklad zahájení 2026
0301 Praha – Jílové (9,5 km)
(předpokl. realizace 2027 – 2031)
0301 Jižní obchvat Jílového u Prahy (2,0 km)
(předpokl. realizace 2027 – 2031)
0302 Jílové – Hostěradice (4,5 km)
(předpokl. realizace 2027 – 2031)
0303 Přivaděč Týnec n. S. (3,2 km)
(předpokl. realizace 2027 – 2031)
0303 Hostěradice – Václavice (11,3 km)
(předpokl. realizace 2027 – 2031)
0304 Václavice – Voračice (16,7 km)
(předpokl. realizace 2027 – 2031)
0305/I Voračice – Nová Hospoda (16,5 km)
(předpokl. realizace 2027 – 2031)
0305/II, 0306 Nová Hospoda – Tábor (13,8 km)
(zprovozněno 2009)
0307, 0308A-B Tábor – Veselí nad Luž. (24,9 km)
(zprovozněno 2013)
0308C Veselí nad Luž. – Bošilec (5,1 km)
(zprovozněno 2017)
0309/I Bošilec–Ševětín (8,1 km)
(zprovozněno 2019)
0309/II Ševětín–Borek (10,7 km)
(zprovozněno 2019)
Odpočívka Chotýčany
(zprovozněno 2023)
D3 SSÚD Borek
(zprovoznění 2025)
0309/III Borek–Úsilné (3,2 km)
(zprovozněno 2017)
0310/I Úsilné–Hodějovice (7,2 km)
(zprovoznění 2024)
0310/II Hodějovice–Třebonín (vč. částí D3 0310/I) (12,6 km)
(zprovoznění 2024)
0311 Třebonín – Kaplice nádraží (8,6 km)
(zprovoznění 2024)
0312/I Kaplice nádraží – Nažidla (12,0 km)
(zprovoznění 2027)
Odpočívka Suchdol
(zprovoznění – 2027)
0312/II Nažidla – Dolní Dvořiště, st. hranice (3,5 km)
(zprovoznění 2026)
dálnice
silnice I. třídy (směrově dělené)
silnice I. třídy
silnice II. třídy
číslo dálnice
číslo silnice I. třídy
státní hranice
města (obce s rozšířenou působností)
zprovozněné úseky
úseky v realizaci
předpoklad zahájení 2027

Spolek pro výstavbu dálnice D3 a D4

Úvodník předsedy Spolku pro výstavbu D3 a D4, tehdejšího starosty města Chýnova a zastupitele Jihočeského kraje Mgr. Pavla Eyberta

Myšlenka, že každé krajské město by mělo být spojeno s hlavním městem Prahou kvalitní silniční komunikací - dálnicí, je určitě správná. Takto řešená síť dálnic dá totiž možnost napojení prakticky všem občanům ze všech krajů a také možnost zapojení České republiky do evropských dálničních sítí.

Proto jak Jihočeši, tak Středočeši jižní části středočeského kraje, nesli nelibě, že dálnice D3, vedoucí z Prahy na jih, nebyla součástí plánované sítě dálnic budovaných do roku 2010. Z tohoto důvodu vznikla iniciativa zákonodárců pod vedením poslance Františka Vnoučka, která vedla jak k založení Sdružení pro výstavbu dálnice D3 v roce 1999 (později i R4 a R3), tak k podpisu 61 poslanců a senátorů k memorandu vládě s žádostí o znovuzařazení výstavby dálnice D3 do harmonogramu před rok 2010, což se na základě tohoto tlaku promítlo do usnesení vlády 741/1999, kterým byla stavba dálnice D3 zařazena před rok 2010 do budovaných dopravních sítí.
Zdálo by se, že je problém vyřešen. Opak je však pravdou. Tím začíná dlouhodobá práce na podpoře výstavby dálnice D3, rychlostní komunikace R3 a R4. Problémů je mnoho. Trasy vedení dálnic a rychlostních komunikací, územní plány velkých územních celků, posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), financování výstavby jednotlivých úseků, výkupy pozemků pod stavby, převody pozemků mezi institucemi státu, fixování bodu přechodu komunikace z ČR do Rakouska atd.

Je velkou pomocí, že zastupitelstva měst a obcí na trasách staveb ve výrazné většině stavby podporují a ve svých územních plánech vymezily plochy pro jejich výstavbu a chrání je před zástavbou. Také díky podpoře velké většiny obyvatel regionů, kterými dálnice a rychlostní komunikace mají procházet, je vůbec možné posouvat výstavbu a přípravu takto důležitých dopravních staveb. Jistě bychom si přáli, aby vše postupovalo výrazně rychleji než se dosud děje. Je tedy i nadále úkolem pro naše sdružení, snažit se o odstraňování problémů, které se vyskytnou, aby se dokončení staveb na D3 a D4 přiblížilo co nejdříve.

Novinky

Další velká zakázka na středočeské D3. Silničáři vybrali průzkumníky k tunelu Kamenná Vrata

11. 11. 2024
Další velká zakázka na středočeské D3. Silničáři vybrali průzkumníky k tunelu Kamenná Vrata (článek redakce ZDOPRAVY.cz a tisková zpráva ŘSD).

Třicet kilometrů dálnice. D3 na jihu otevřeme před Vánoci, slibuje ŘSD

26. 10. 2024
Třicet kilometrů dálnice. D3 na jihu otevřeme před Vánoci, slibuje ŘSD (článek redakce ZDOPRAVY.cz o očekávaném otevření úseků 0310/I, 0310/II a 0311).

Kronika jihočeské D3 a rakouské S10 "2019-2024"

18. 10. 2024
Kronika jihočeské D3 a rakouské S10 "2019-2024" - velmi podrobné články Ing. Lukáše Mašína k postupnému vývoji, stavu a plánů dálnice D3, vč. navazující rakouské S10.

Postup přípravy a realizace

Údaje, poskytnuté investorem, jsou orientační a mohou se v závislosti na postupu investorské přípravy jednotlivých úseků měnit (v závislosti na míře různých komplikací při průběhu správních a soudních řízení, ze strany dotčených orgánů státní správy i samosprávy, majitelů stavbou dotčených pozemků, občanských a ekologických iniciativ). Důležitou roli v časovém průběhu přípravy hraje zvláště hodnocení vlivů staveb na životní prostředí, tzv. proces EIA. 

Z časového hlediska jsou též významné procesy zadávaní veřejných zakázek. Čím se termín stavby blíží, tím je termín zahájení stavby přesnější. V okamžiku existence pravomocného stavebního povolení a po dokončení výběru zhotovitele, který je vázán smluvními závazky vůči investorovi, je již možno definitivně určit termín uvedení do provozu konkrétního úseku.

stavební úsekúpdeiadúrúrdspspzahájení realizace
Praha - Jílové u Prahy bude upřesněno
Jílové u Prahy - Hostěradice bude upřesněno
Hostěradice - Václavice bude upřesněno
Václavice - Voračice bude upřesněno
Voračice - Nová Hospoda bude upřesněno
Nová Hospoda - Mezno Stavba byla zprovozněna v roce 2007
Mezno - Chotoviny Stavba byla zprovozněna v roce 2007
Chotoviny - Tábor První části v letech 1991-1994
Další části v letech 2004-2005
Rekonstrukce čtyřpruhu dokončena v roce 2017
Tábor - Soběslav Stavba byla zprovozněna v červnu 2013
Soběslav - Veselí nad Lužnicí Stavba byla zprovozněna v červnu 2013
Veselí nad Lužnicí-Bošilec Stavba byla zprovozněna v říjnu 2017
Bošilec - Ševětín Stavba byla zprovozněna v červnu 2019
Ševětín - Borek Stavba byla zprovozněna v prosinci 2019
Borek - Úsilné Stavba byla zprovozněna v září 2017
Úsilné - Hodějovice    2019
Hodějovice -Třebonín      2019
Třebonín - Kaplice nádraží    2022
Kaplice nádraží - Nažidla      2024
Nažidla - D. Dvořiště, st. hranice          2024
VYSVĚTLIVKY
ÚPD - územně plánovací dokumentace
EIA - dokumentace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí

X - stanovisko EIA bylo vydáno dle zákona č. 244/1992 Sb. - nutný nový proces EIA
DUR - dokumentace k územnímu rozhodnutí
ÚR - územní rozhodnutí (pravomocné)
DSP - dokumentace ke stavebnímu povolení
SP - stavební povolení
1) - v roce 2016 odevzdány koncepty DUR, čistopisy DUR dokončeny po předání připomínek ve 12/2017

historie

Historie výstavby dálnice D3 v sedmdesátých a osmdesátých letech...

A. Obecné informace:

Základní síť dálnic byla v Československu schválena vládou v roce 1963. V roce 1987 byla tato síť doplněna také o D3 v trase Praha–České Budějovice–Rakousko (usnesením vlády č. 24).

Po vzniku samostatné republiky potvrdila vláda ČR rozsah dálniční sítě České republiky a odsouhlasila rozvoj její výstavby do roku 2005 vládním usnesením č. 631/93. Toto usnesení bylo pak několikrát aktualizováno, dálnice D3 zůstala v této koncepci až do roku 1996, kdy byla provedena analýza vedení trasy D3 a v návaznosti na tuto zpracovanou analýzu pak vláda v únoru 1997 usnesením č. 86/1997 vyňala dálnici D3 z plánu výstavby dálnic do roku 2005. V té době již ale byla na téměř celou trasu dálnice v dopravně nejvýznamnějším úseku ve Středočeském kraji zpracována předprojektová dokumentace ve stupni DÚR. Další přípravné práce včetně financování byly pozastaveny.
V roce 1999 se ale opět dálnice D3 podle strategického materiálu Návrh rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010, schváleného vládou ČR usnesením č. 741/99, stala součástí koncepce výstavby dálniční sítě České republiky. Na základě této skutečnosti byla postupně Ředitelstvím silnic a dálnic ČR znovu zahájena investorská příprava jednotlivých staveb dálnice D3 včetně návazné rychlostní silnice R3 od posouzení vlivu jednotlivých staveb na životní prostředí (proces EIA) přes územní řízení až ke stavebnímu povolení. Konkrétní časový postup investorské přípravy jednotlivých staveb celého tahu probíhá v závislosti na schvalování územně plánovacích dokumentací současně se snahou řešit dopravně nejnaléhavější úseky současné silnice I/3.

B. Výběr trasy ve Středočeském kraji:

Dálnice D3 je připravována mnoho let, od roku 1970 probíhají studijní práce se snahou stabilizovat trasu v území. Zvýšený tlak na ochranu životního prostředí od počátku 90. let vedl k novému prověření celého území mezi Vltavou na západě a dálnicí D1 a silnicí I/3 na východě metodikou tzv. krajinářského vyhodnocení. Přehled všech zvažovaných variant je znázorněn v příloze pod čánkem.

Varianty při zpracování ÚP VÚC
Koncept ÚP VÚC okresu Benešov byl dokončen v říjnu roku 2000. Na veřejném projednání konceptu dne 28.8.2001 byly ze strany MŽP jako dotčeného orgánu státní správy uplatněny dvě nové studie, ověřující možnosti dalších způsobů řešení kapacitního silničního spojení v koridoru Praha – Tábor – České Budějovice, jež reprezentují v zásadě i ostatní dříve prověřované varianty co do vlivů na životní prostředí:

  • „Prověření možnosti rekonstrukce silnice I/3 v úseku Mirošovice – Mezno na kapacitní čtyřpruhovou komunikaci rychlostního charakteru“ (pořizovatel MŽP, zpracovatelé Ing. Lumír Zenkl – ZESA ČB a RNDr. Vojtěch Vyhnálek – EIA SERVIS s.r.o. ČB; 07/2001)
  • „Studii alternativního řešení k dálnici D3 v úseku Praha – Chotoviny“ (pořizovatel Občanské sdružení „Krajina 2000“, zpracovatel Jaroslav Míka, Atelier PROMIKA; 08/2001).
Na základě následných jednání ke konceptu ÚP VÚC okresu Benešov a Pražského regionu, konaných dne 25. 9. 2001 a 22. 10. 2001 na MŽP, byl pořizovatelem přijat požadavek MŽP na zahrnutí obou dodatečně zpracovaných studií do konceptu ÚP VÚC okresu Benešov a ÚP VÚC Pražského regionu. Zároveň MŽP potvrdilo, že do procesu stabilizace koridoru již nevnese žádné další varianty. Tento závěr MŽP potvrdilo ve svém stanovisku ke konceptu ÚP VÚC okresu Benešov (č.j. 2439b/OPVŽP/01AM ze dne 27. 9. 2001) a ÚP VÚC Pražského
regionu (čj. 710b/OPVŽP/02MS ze dne 27.05. 2002).
Od 1. 1. 2001 přešla pořizovatelská a schvalovací funkce pro územní plány velkých územních celků (ÚP VÚC) na kraje. Na podkladě těchto skutečností rozhodl Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Středočeského kraje posoudit požadované varianty dálnice D3 v rámci 2. verze konceptu ÚP VÚC okresu Benešov s tím, že posouzení vlivů na životní prostředí dle § 14 zákona č. 244/1992 Sb. bude zpracováno v celém rozsahu sledovaných variant na území Středočeského kraje, tzn. společné i pro řešené území ÚP VÚC Pražského regionu. Proces posuzování vlivů rozvojových koncepcí se v době zpracování SEA řídil zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

Projednání SEA dokumentace předcházelo posouzení výše uvedených studií, prověřujících alternativní řešení vedení dálnice D3, zpracovaných po dokončení konceptu ÚP VÚC
Pražského regionu a ÚP VÚC okresu Benešov. Na podkladě stanovisek MŽP ke konceptu ÚP VÚC Pražského regionu a ke konceptu ÚP VÚC okr. Benešov (viz výše) byly pro posouzení vybrány tyto varianty:

  • „stabilizovaná“ - koridor D3 dle dlouhodobé přípravy ŘSD ČR a dle konceptů ÚP VÚC Pražského regionu a ÚP VÚC okresu Benešov;
  • „Zenkl-Vyhnálek“ - dle studie Ing. Zenkla a RNDr. Vyhnálka včetně dílčích subvariant „Drachkovské“ a „Chvojenské“ v úseku Benešov - Bystřice a západní a východní u Miličína;
  • „Promika“ - dle studie Atelieru Promika včetně dílčích subvariant Říčanské spojky, obchvatu Benešova a úseku Olbramovice - Miličín;
  • „nulová“ - stávající dvoupruhová silnice I/3 s pouze s dílčí sledovanou přestavbou (tj. neúplné MÚK v úseku Mirošovice – Benešov na úplné, rozšíření silnice v prostoru Benešova na kategorii S 11,5, obchvat Olbramovic v kategorii S 11,5).

V Posouzení byly varianty vyhodnoceny s výsledným pořadím jednotlivých posuzovaných variantních koridorů z hlediska vlivů na složky životního prostředí od nejvhodnější po nejméně vhodnou:

  1. "nulová"
  2. "stabilizovaná"
  3. "Zenkl-Vyhnálek"
  4. "Promika".
Komentář k výsledkům posouzení:
Varianta stabilizovaná představuje nejlepší řešení ve vztahu k ochraně obyvatelstva a obytné zástavby před negativními vlivy dopravy (imisní zátěž ovzduší, hluková zátěž) a to jak z hlediska vlastního vedení koridoru, tak z hlediska snížení dopravní (a tedy i hlukové a emisní) zátěže na navazující silniční síti. Jako nejšetrnější je klasifikována též z hlediska vlivů na povrchové a podzemní vody a ochrany kulturně historických hodnot území. Vedení koridoru ve zcela nové stopě má za následek relativně největší dopady na zájmy ochrany přírody a krajiny. S výjimkou ovlivnění krajinného rázu a zásahu do lesních porostů však nejsou tyto vlivy hodnoceny jako závažné. Problémovým úsekem této varianty je průchod krajinářsky hodnotným a rekreačně silně využívaným územím západně od Jílového u Prahy se zásahem do chatové zástavby v prostoru Kamenná Vrata a Luka p. Medníkem. Řešit je třeba také průchod výhradním ložiskem cihlářské suroviny Dolní Jirčany.

Varianta Zenkl-Vyhnálek (v drachkovské subvariantě) je v úvodním úseku shodná s variantou stabilizovanou a v rámci VÚC Pražský region přebírá její environmentální klady i zápory. Horší hodnocení z hlediska vlivů na obyvatelstvo podél trasy dálnice v této variantě (především v okrese Benešov) vyplývá z toho, že v jižní části okresu vrací dopravní zátěž do hustě osídleného koridoru stávající silnice I/3. Příznivější morfologické poměry, tunelové řešení a částečné využití stávající silnice I/3 umožňují do určité míry snížit zásahy do lesních porostů. Z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny, ochrany vod, horninového prostředí a ochrany památek jsou vlivy této varianty víceméně srovnatelné s variantou Stabilizovanou. Za problematické lze považovat především řešení jižní části trasy s tunelovým úsekem (ovlivnění podzemních vod) a navazujícím obchvatem Miličína procházejícím navrženým přírodním parkem Česká Sibiř.
V závěru posouzení je konstatováno, že „z hlediska vlivů na životní prostředí je jako relativně nejpřijatelnější hodnocena varianta stabilizovaná se západním obchvatem obce Libeř“, že „na podkladě analýzy dopravně-technických a dopravně-inženýrských aspektů jsou varianty Stabilizovaná a Zenkl-Vyhnálek (v Drachkovské subvariantě) považovány za víceméně rovnocenné“ a že „z hlediska vytvoření podmínek pro sociálně ekonomický rozvoj dotčeného území Pražského regionu má varianta Stabilizovaná (resp. Zenkl - Vyhnálek, vedená ve shodné stopě) zásadní význam pro oblast Dolního Posázaví (Jílovsko), jehož nevyhovující dopravní vazby na hlavní město Prahu jsou limitem dalšího rozvoje obytné, výrobní a především rekreační funkce. V dalším pokračování na území okresu Benešov představuje varianta Stabilizovaná příležitost rozvoje pro mikroregiony v jeho západní části a v přilehlé části okresu Příbram (Neveklovsko, Sedlecko, Sedlčansko)“.

Projednání této dokumentace proběhlo v listopadu 2003. Ve věci rozporu mezi MŽP ČR (prosazujícím var. Zenkl – Vyhnálek) a Krajským úřadem Středočeského kraje (prosazujícím var. stabilizovanou) rozhodla Vláda ČR na svém zasedání dne 14.12. 2005 o výběru koridoru pro dálnici D3 ve variantě stabilizované (usnesením č. 1643/2005). Na území Pražského regionu musí být navrhována navazující trasa koridoru dálnice D3 rovněž ve variantě stabilizované. Další varianty posuzované konceptem nebudou v návrhu sledovány. Na podkladě tohoto usnesení dopracoval Krajský úřad Středočeského kraje návrhy územních plánů VÚC Pražského regionu a Benešovska s variantou stabilizovanou. Oba územní plány byly schváleny Zastupitelstvem Středočeského kraje na jednání dne 18.12.2006. Závazné části ÚP VÚC, v nichž je koridor takto navrhované dálnice zahrnut jako veřejně prospěšná stavba, byly vyhlášeny pro Pražský region vyhláškou Středočeského kraje č. 6/2006 a pro okres Benešov vyhláškou č. 5/2006.

Na základě schválených ÚP VÚC Pražský region a Benešovsko zadalo ŘSD ČR v první polovině roku 2007 zpracování Oznámení záměru stavby dálnice D3 pro proces EIA podle zákona č.100/2001 Sb. MŽP následně zahájilo zjišťovací řízení, z jehož „Závěrů„ vyplynul požadavek na prověření variantního řešení dálnice D3 v koridoru stávající silnice I/3 (cit.:„je nutné prověřit a v dokumentaci zohlednit taková variantní trasování komunikace, vč. místních subvariant, jejichž předpokládaný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví bude respektovat přírodní hodnoty v dotčeném území a současně bude mít minimální vliv na trvale obydlené a rekreační oblasti dotčené realizací záměru„).

V podstatě souběžně bylo vydáno usnesení vlády České republiky č. 1064 ze dne 19.9.2007, požadující vytvoření skupiny odborníků, která by se měla zabývat vyhodnocením variant řešení výstavby dálnice D3 ve Středočeském kraji. (cit.:„vláda ukládá ministru dopravy ve spolupráci místopředsedou vlády a ministrem životního prostředí jmenovat skupinu odborníků, která vyhodnotí variantní řešení výstavby dálnice D3 ve Středočeském kraji„).Ve vazbě na toto usnesení byla pod přímým vedení odborníků MŽP zpracována studie optimalizace vedení varianty Promika s několika podvariantami. Pro potřebu skupiny odborníků byla zpracována Komparativní studie doplněná dalšími studiemi a vyjádřeními.

Komise zahájila svou činnost a ŘSD ČR předalo komisi zprávu o vývoji posuzovacího procesu, nechalo zpracovat Studii alternativní trasy dálnice D3 v úseku Praha – Mezno (zpracovatel PUDIS, a.s. - 02/2008) a Komparativní studie hodnotící vedení trasy D3 v Západní (dříve stabilizované) i Východní variantě z hlediska technického (City Plan spol. s r.o. – 11/2008) a demografického (Aurs spol. s r.o. - 11/2008). Komise na svých jednáních řešila mnoho připomínek, zejména ze strany zástupců MŽP, a proto mimo jiné nechala dopracovat Komparativní studie o připomínky MŽP. Přes uvedená fakta se odborným zástupcům MD a MŽP nepodařilo najít společné řešení a na jednání dne 10.11.2009 připravily obě strany samostatné výsledné doporučení, které předložily svým ministrům. Na závěrečném jednání komise dne 8.12.2009 bylo v této záležitosti hlasováno následovně: 5 hlasů pro Západní variantu, 4 hlasy pro Východní variantu a 1 člen se zdržel hlasování.

V průběhu dvouletého jednání komise odborníků byly zpracovány investiční záměry pro všechny úseky (0301 – 0305-I) varianty Západní a v lednu 2008 byly odsouhlaseny MD. Na základě výsledku výběrového řízení ze dne 20.5.2009 nechalo ŘSD ČR zpracovat dokumentaci pro EIA. Se zpracovatelem Pragoprojekt, a.s., byla uzavřena 12.8.2009 smlouva o dílo na dodávku dokumentace, která posoudí dopady vedení trasy dálnice D3 na životní prostředí ve variantě Západní, i ve variantě Východní,. Koncem roku 2009 zpracoval Pragoprojekt,a.s. technickou studii, která byla hlavním podkladem pro tuto dokumentaci EIA.
Dokumentace EIA byla dokončena v 08/2010.Připomínky k dokumentaci a zpracování odborného posudku probíhalo v průběhu roku 2011 a bylo završeno veřejným projednáním, konaném v režii MŽP 15. 11. 2011 v Benešově a 24. 11. 2011 v Sedlci – Prčice. Při projednávání dokumentace EIA se většina dotčených subjektů vyslovila pro trasování dálnice D3 ve variantě Západní. Dne 1. 2. 2012 vydalo MŽP souhlasné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí pro Západní variantu vedení dálnice D3, protože “je výhodnější z důvodu méně významných negativních vlivů na veřejné zdraví“. Pro přípravu, realizaci a provoz bylo v tomto stanovisku dále uvedeno 172 podmínek.

Vydání souhlasného stanoviska MŽP umožnilo zahájit další přípravu dálnice D3 ve Středočeském kraji. Bylo připraveno zadání rozsáhlého geologického průzkumu, který se prováděl v letech 2013 - 4. V polovině  roku 2013 byla zahájena výběrová řízení na dokumentaci pro územní rozhodnutí pro všech 5 stavebních úseků, která měla být zpracována přibližně do poloviny roku 2014 a v závěru roku 2014 nebo v I. čtvrtletí 2015 se předpokládalo vydání územních rozhodnutí. Dokumentace pro stavební povolení by měla být zpracována v roce 2016 a vzhledem k rozsáhlé a náročné majetkoprávní přípravě se vydání stavebních povolení očekávalo v roce 2018 a zahájení staveb v roce 2019.
Přestože tyto poměrně dlouhé termíny příprav a dosti vzdálené zahájení výstavby nebyly příznivé, vstoupila do tohoto procesu další nepříjemná okolnost, která tento proces dále narušila a znejistila. Navrhovatelé Anna Cedzová, a obce Ješetice, Václavice a Tisem, všichni zastoupeni advokátem Mgr. Vítězslavem Dohnalem, podali proti odpůrci, Středočeskému kraji, u Krajského soudu v Praze návrh na zrušení Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, schválených usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje ze dne 19. 11. 2011, v části textového i grafického vymezení "Koridoru dálnice D3", úsek Jesenice - hranice kraje (+ 10 x MÚK) a "Koridoru silnice II/112", úsek Benešov - Václavice. Krajský soud v Praze jejich podání posoudil a v rozsudku ze dne 14. 6. 2013 (zveřejněném začátkem srpna 2013), v uvedeném rozsahu Zásady zrušil. Středočeský kraj podal proti rozsudku Krajského soudu v Praze kasační stížnost, o níž rozhodoval Nejvyšší správní soud. Této žádosti však nebylo vyhověno a další příprava byla téměř zastavena.
 
Středočeský kraj musel  proto zadat v roce 2014 aktualizaci Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Tuto 1. aktualizaci projednala 1. 6. 2015 Rada Středočeského kraje a 27. 7. 2015 ji schválili zastupitelé Středočeského kraje. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje jsou závazným dokumentem pro obce, které nemají koridor dálnice vymezen a musí ho zapracovat do svých územních plánů. ŘSD ČR také mohlo pokračovat v přípravě projektové dokumentace dálnice D3. V srpnu 2015 byly zahájeny potřebné geodetické práce a následně projektové práce na dokumentaci pro územní rozhodnutí.

Dokumenty ke stažení

Obsah těchto webových stránek je tvořen informacemi poskytnutými Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, projekčními, konzultačními a stavebními firmami, portálem ZDOPRAVY.CZ, dalších autorů, včetně vlastní činnosti správců těchto stránek. Práva majitelů autorských práv jsou vyhrazena. Veškerý obsah v podobě fotografií, animací, vizualizací, filmových materiálů a textů, uveřejněný na této webové prezentaci, je povolen pouze pro domácí použití. Toto omezení vylučuje použití informací a fotografií k jakékoliv veřejné produkci, k výrobě kopií, půjčování, publikování, prodeji apod. Porušování autorského práva je trestným činem.

Pokud má jakákoliv právnická nebo fyzická osoba zájem o použití těchto podkladů, je povinna oficiálně zažádat o souhlas majitele autorských práv, tj. převážně práv ŘSD ČR, redakce Zdopravy.cz, projekčních a konzultačních firem uvedených u zdrojů fotografií, rakouských médií a ASFINAG, doc. Petra Dolejše a dalších autorů obsahu. U všech textů, fotografií a videí jsou autoři uvedeni a jejich práva jste povinni respektovat.

Tato webová prezentace je vytvořena a provozována společností PRAGOPROJEKT, a.s.
© 2016 Ředitelství silnic a dálnic ČR a Pragoprojekt, a.s.