Přijetím zákona č. 39/2015 Sb., o posuzování vlivu staveb dálnic i dalších významných staveb na životní prostředí, tzv. EIA, došlo k tomu, na co jsme upozorňovali už při projednávání této implementace evropské směrnice do našeho právního řádu. Sice jsme byli ujišťováni, že nedojde k zastavení či zpomalení přípravy staveb, opak je však pravdou.

 

Celkem 64 významných dopravních staveb, které měly proces EIA (tedy posouzení vlivu na životní prostředí) zpracován dle původního zákona č. 244/1992 Sb. v celkovém rozpočtovém vyjádření 170 miliard Kč, nelze dále posunout v procesu přípravy ani výstavby. Ministerstvo životního prostředí požaduje nová posouzení vlivu na životní prostředí, a to znamená 2-4 roky, než by byly pro tyto stavby posudky zhotoveny. Rovněž to znamená další časovou ztrátu a ve svém konečném důsledku u řady staveb i nemožnost čerpat prostředky z operačního programu Doprava II, které lze čerpat maximálně do konce roku 2022.

Bohužel se to týká i staveb v jižních Čechách. Úsek dálnice D3 Ševětín – Borek je sice již těsně před ukončením výběrového řízení na zhotovitele, nebude však uzavřena smlouva pro výstavbu. Obdobně je na tom i stavba Skalka – křižovatka II/118 na silnici R4, úseky Čimelice – Mirotice a rozšíření R4 u Mirotic, ale také stavby Úsilné – Hodějovice, Hodějovice – Třebonín (obchvat Českých Budějovic v trase D3) i stavby Třebonín – Kaplice, Kaplice – Nažidla a Nažidla – Dolní Dvořiště na trase R3, které všechny přišly o platné posouzení vlivu na životní prostředí a tím i o možnost pokračovat, dokud se tato situace nevyřeší. Ministerstvo životního prostředí sice připravilo metodiku, jak přepracovat EIA zhotovenou dle zákona č. 244/1992 Sb. na stav požadavků zákona č. 39/2015 Sb. po implementaci evropské směrnice, ale v Bruselu s ní neuspělo. Ministerstvo dopravy, tedy jeho organizace ŘSD ČR, zatím nové posudky vlivu na životní prostředí nezadává. Vše tedy zamrzlo na mrtvém bodě a je nutné co nejdříve situaci řešit. Nebude to vůbec jednoduché.